Domov pro ty,


      kteří potřebují vaši lásku a naši péči.

Select the search type
  • Site
  • Web
Search


Aktuality

 
     
3. května 2019  08:00 odp.

Na první pohled příjemná, velmi energická žena, která má za sebou mnoho zkušeností a ví, co ji čeká. Nová ředitelka Domova Alzheimer v Roztokách u Prahy Petra Tesařová měla už od malička jasno v tom, že bude pracovat v oblasti zdravotních služeb, jako sestra nebo lékařka. Dnes po více jak 18 letech praxe v sociálních službách nastupuje do našeho Domova v Roztokách s optimismem a hlavou plnou nápadů.

Říkáte, že o své práci jste měla jasno už jako malá holka. Co Vás k tomu vedlo a jaká byla Vaše cesta až ke dveřím Domova Alzheimer v Roztokách?
Vyrůstala jsem hodně s babičkou, která se starala právě o starší lidi z našeho okolí, a mně se to líbilo. Doma jsem měla podporu a na zdravotnickou školu jsem tak nastoupila bez váhání, absolvovala jsem i nejrůznější soutěže a poté rovnou přišla k jedné z firem zaměřujících se na sociální služby. Tady jsem pracovala 18 let a za tu dobu prošla z pozice vrchní sestry, přes ředitelku ošetřovatelské péče, metodika až po ředitelku třech zařízení. Pak jsem ale měla pocit, že už jsem se nějak zastavila a potřebuju pauzu. Byla jsem tak dva měsíce doma, než přišla nabídka do Roztok. Jak jsem vstoupila do budovy, něco na mě dýchlo. Po jednání s majiteli pak bylo rozhodnuto a já jsem tady.

Co u Vás rozhodlo o přijetí nabídky pozice ředitelky Domova Alzheimer v Roztokách u Prahy?
Když jsem vstoupila do budovy v Roztokách, řekla jsem si „Jo, tady je to fakt pěkný, ten prostor je krásný,“ a hned mi začaly chodit nápady na nové možnosti, které se tady nabízejí. Měla jsem pocit, že tady můžu využít svojí kreativitu, že se tady dá něco dělat, cítila jsem potenciál místa i sebe samotné. Jednání s majiteli pro mně pak bylo příjemným překvapením, které rozhodlo. Jejich lidský přístup a péče o klienty, která je v popředí finančních a byrokratických zájmů, je přesně to, co se mi líbí. Pracovní nabídku jsem tak přijala i přes to, že už jsem se do sociálních služeb vrátit nechtěla, a dojíždět více jak dvě hodiny z Písku do Prahy už vůbec ne.

Na pozici ředitelky Domova Alzheimer v Roztokách jste od 1. ledna 2019. Jak jste se s novou prací, místem, kolektivem zaměstnanců i klienty zžila?
Osobně mám raději takováto malá zařízení, která mají spíše rodinný charakter. Zařízení v Roztokách mi naprosto vyhovuje prostorem, ale i množstvím zaměstnanců a klientů. Já potřebuji mít pocit, že má moje práce smysl, potřebuji vidět výsledky, být v úzkém kontaktu jak s pracovníky, tak i se zaměstnanci. Domov v Roztokách mi toto umožňuje přesně, tak jak si představuju a seznámení tak proběhlo velmi dobře a velmi rychle.

Co je Vaší prioritou v nové pozici ředitelky tohoto zařízení?
Studovala jsem zdravotnickou školu a obor zdravotní sestry ještě v době, kdy byl na prvním místě pacient. Dnes je to bohužel jinak a i v tomto oboru začínají převládat papíry. Mou prioritou však stále zůstávají lidé, tedy v první řadě naši klienti a zaměstnanci. Chci v Roztokách ještě vylepšit atmosféru zařízení, do kterého bych případně jednou i já chtěla umístit své rodiče, tedy opravdového Domova.

Máte už tedy konkrétní plány na změny směrem k poskytovaným službám, které se týkají přímo klientů?

Popravdě, mám toho v hlavě hodně. Nejdříve budu muset vše ještě trochu rozmyslet, co je reálné, co ne a v jakém čase. Co se týká klientů, ráda bych je zapojila do samotného chodu Domova a „otevřela dveře ven“. Vnímám, že zdravotní péče, technické zajištění i jednotlivé aktivity v rámci Domova jsou výborné, ale já bych chtěla klienty zapojit ještě více do normálního života. Líbilo by se mi, kdyby naši klienti mohli, v rámci svých možností, žít stále naplno. Variant tady vidím hned několik. Pokud by se nám povedlo na každém patře zřídit kuchyňku, kde si budou moci klienti za dopomoci téměř sami uvařit kávu, když na ní budou mít chuť, bylo by to skvělé. Spousta z našich klientů může s dopomocí dělat přesně to, co je baví, co jim dělá radost, co by dělali i ve svém domově, kdyby byly úplně zdraví. Můžeme se společně starat o zahradu, vařit, pečovat jeden o druhého a spoustu dalšího. My jim samozřejmě zajistíme jídlo, zdravotní péči, aktivity a určujeme, co kdy se děje, ale já bych byla ráda, kdybychom ne vše dělali my, ale v rámci možností a chuti i sami klienti. A s tím souvisí i častější pobyt našich klientů mimo prostory zařízení.

Máte také nějaké plány týkající se zaměstnanců?
Jak už jsem řekla, pro mně je prioritou přístup k lidem a stejně tak jako u klientů, to vnímám i u zaměstnanců. Víte, práce s lidmi, kteří jsou postiženi demencí je velmi náročná jak fyzicky, tak i psychicky. Máme tady klienty, kteří dříve bývali váženými lidmi, profesory, jsou velmi vzdělaní a mají za sebou mnohdy náročné životy. Je důležité, abychom k nim nikdo z nás neztráceli úctu a respekt, ani když jsou dnes tak nemocní. Obzvláště pak lidé, kteří s nimi přicházejí dennodenně do styku, tedy naši zaměstnanci. Proto, aby však tuto náročnou práci zvládali, jim taky musíme vytvořit odpovídající podmínky, a to je jeden z mých hlavních úkolů. Nechci, aby naši zaměstnanci brali klienta jako objekt péče, ale jako člověka. K tomu slouží nejen vzdělávání pracovníků v oblasti péče o klienty, ale i nové benefity. Připravujeme jógu pro zaměstnance, zvýhodněné masáže i další odměny. Věřím, že když jsou pracovníci v pohodě, odvádějí i dobře svoji práci, těší se do ní a mají z ní radost.

Čekají změny i samotný provoz nebo některé prostory Domova?
Z hlediska provozu chci lépe podchytit jeho fungování. Zajistit tady každodenně prostor, který bude domácí, pěkný, čistý a voňavý. Pokud se povede plánovaná přístavba, pomůže nám to hodně s prostorem uskladňování věcí, který je v této chvíli dost malý.
Ráda bych zútulnila prostor hlavní jídelny, udělala novou a vyhovující sesternu a v neposlední řadě zařídila odpočinkovou místnost pro zaměstnance, kde budou mít pěkné prostředí a pohodlí.

Jak se v nové práci líbí Vám a co Vás baví nejvíce?
Já jsem opravdu spokojená. Pro svou práci potřebuji, aby mi vedení důvěřovalo, že svá rozhodnutí a to co tvořím, dělám s nejlepšími úmysly a ve prospěch klientů, zaměstnanců i samotné firmy, což tady cítím a mám. Baví mě, jak se to vlastně všechno prolíná a vše se musí řešit komplexně, aby nám to ve finále drželo pohromadě. Pokud by se zanedbala péče o klienty, zaměstnance, prostory, ale i další navazující externí služby, bude to mít pak dopad na celé fungování.

Prozradíte nám něco, ze svého soukromého života? Zvládáte ho, když dojíždíte denně tak daleko?
Neříkám, že dlouhé dojíždění není náročné, ale ve finále je to pro mě i určitý způsob relaxace a rovnání si myšlenek.
Doma v Písku mám rodinu čítající mého manžela, dvě dospělé děti, tři psi a maminku. Veškerý volný čas věnuji samozřejmě jim, procházkám v přírodě a moc ráda čtu. Jedině u knih se mi daří vypnout mozek.








Občasníky

Minimize

Prospekty

Minimize
   
 Roztoky u Prahy  Darkov

VIDEO: Domov Alzheimer Roztoky u Prahy

Minimize

Představení Domova Alzheimer v Roztokách u Prahy ...domova pro ty, kteří potřebují Vaši lásku a naši péči.

VIDEO: Domov Alzheimer Karviná - Darkov

Minimize

Představení Domova Alzheimer Karviná - Darkov

Minimize

Login   |